top of page
VZPOMÍNKA NA WIMPYHO
-"Nový Domov" Toronto-

                  Vzpomínka
                  † 14. 3. 1994
Pavel NEBESKÝ – Wimpy

 

Vážená redakce Nový domov,
dovolte mi uvědomit naše čtenáře etnických novin Nový domov, že 14. března t.r. tomu bylo 22 let, kdy nás opustil Pavel Wimpy Nebeský, zakladatel České trampské kapely v Torontu v 70. letech.  

Byl to muž, který zpříjemňoval náladu nově příchozí emigraci z Československa v nové domovině v Kanadě. Všechny jeho zábavy či vystoupení, jako třeba Zlatokopecký bál, Námořnický bál, Mikulášské tanční zábavy, Novoroční, Silvestrovské… i ve státech Ohio, Cleveland… byly natolik oblíbené, že se lidem nechtělo mnohdy ani končit… Stejně tak i v kanadských městech – vedle Toronta Ottawa, St. Jacobs, znali ho také na ostrovech  Lake Nipissing – Parry Sound, kde se při velkém ohni zpívalo až do ranního slunečního úsvitu. Všechna tato setkání byla navštívena a obsazena do poslendího místečka. Po tom všem nám jednoho dne nezůstalo než otázka: proč jenom 53 let života jsi měl k tomu, abys nás vedl v duchu rozesmáté tváře…?


Po krátkém čase se kapela rozpadla, i když se ji snažil Pepo Fabian pod jménem C.T.K. udržet.  Téměř po 20 letech zůstali naživu ze 7členné kapely pouze čtyři její bývalí členové. A před zhruba 4 lety  odešel i Pavel Král, hráč na akustickou basu… 
Na závěr, Wimpy, jak sis přál (The Old Amnerican Preyer) jestli se mohu vyjádřit – s úctou posílám sympatie manželce Věrce a jejím dětem, že jsme nezapomněli si uchovat v paměti po více než 20 letech jméno člověka Pavel Wimpy Nebeský.  (Neplačte nad mým hrobem ,ND 16. dubna 1994)

 

Pozdrav z Toronta

 

Přestože trampská muzika a písničky jsou specificky československým hudebním žánrem, existuje v kanadském Torontu trampská kapela, která je známá nejenom ve svém domovském působišti, ale i na mnohých dalších místech Kanady a USA. A protože tahle kapela nám poslala do Rodokapsu svoji navštívenku, můžeme vám ji představit. 

Česká trampská kapela (anglicky Original Tramp Band) se veřejnosti poprvé představila na Masaryktownu na české expozici Caravanu. Caravan bychom mohli charakterizovat jako přehlídku, na které v rámci miltikulturalismu jednotlivé etnické skupiny představují Kanaďanům svoji kulturu. 

Iniciátorem vzniku kapely, zakládajícím členem a kapelníkem se stal (a to do dnešních dnů stále je) tramp tělem i duší Pavel Wimpy Nebeský. Teď by bylo namístě vysvětlit, co funkce kapelníka v České trampské kapele obnáší. V případě, že by byly vydány členské legitimace (což nejsou), obdržel by číslo 1. Tím jsou vyčerpána práva a na řadu příchází nepřeberná řada povinností, a to zejména: - je zodpovědný za průšvihy kapely  2. je povinen vystavovat omluvenky pro manželky všem ostatním  členům kapely  3. je zodpovědný za repertoár  4. opravuje veškeré elektronické zařízení  5. dojednává vystoupení kapely  6. uklízí prazdné flašky  7. rozváží ostatní členy kapely neschopné pohybu po vystoupení.  V případě jeho vlastní neschopnosti tak činí jeho vlastní manželka a v případě její neschopnosti tato povinnost přechází na další členy rodiny. Když této povinnosti nedostojí, platí bod 1 a 2. 

Co se týče umělecké činnosti v kapele, hraje Wimpy  na akustickou kytaru a zpívá. Dalším zakládajícícm členm kapely je Rosťa Sehnal s uměleckým pseudonymem dr. Doklátil. Je to nejvyšší člen kapely, hard man, hraje na banjo, kytaru, foukací harmoniku a zpívá. Pro skupinu  je nesporným přínosem, neboť jeho přítomnost zvyšuje návštěvnost dámské části publika o 3,7 procent. 

Třetím zakládajícím členem je vynikající muzikant Jozef Fabian. Hraje na housle, mandolínu, foukací harmoniku a zpívá,. Je to prostě Pepíček. Nyní je už v důchodu, ale jeho konzumace alkoholu snižuje příjmy kapely i jeho vlastní důchod o 7,2 procent. Kromě muzikantského umu se proslavil tím, že jeho jménem byla v Severní Americe pojmenována  jednotka opilosti – 1 pepa. Pro názornost a vaši představu  je třeba uvést, že stav jedince těsně před deliriem dosahuje hodnoty pěti osmin pepy. Jinak je Pepíček pro kapelu pravým pokladem, neboť koho by jinak ostatní členové skupiny drbali za dlouhých zimních večerů. 

V r. 1983 se ke kapele připojil Ivan Preisol, hráč na bicí, klapací, hvízdací aj. nástroje. V poslední době přidal ke svým bicím  výkonný i sólový zpěv. Mezi členy skupiny vnáší před koncerty nezdravou nervozitu  Rozčiluje je, protože pro svůj  „sprostý bubon“ vyžaduje na pódiu vždy nejvíce místa. Jinak je ve všeobecném opovržení, neboť skoro nepije, hraje tenis, je štíhlý a má husté kudrnaté vlasy.

Dva roky po Ivanovi přišel do kapely Karol Repper. Karolko hraje na klasickou havajskou kytaru, pěkně zpívá a nádherně jódluje. Jeho akustické efekty šokují nejenom posluchače, ale často i spoluhráče. Je nepříjemně pracovitý, stále by jenom zkoušel. Má ale smůlu, protože lenoši mají ve skupině většinu. Spolu s Ivanem zastupuje v České trampské kapele slovenskou komunitu.

 

No a konečne jako poslední do kapely přišel v r. 1988 kontrabasista Pavel Král. V podstatě byl přijat  proto, že basa na pódiu dobře vypadá. On už méně. Takže předstírá, že hraje na kontrabas a snaží se i zpívat. Jelikož ale z reprobeden není nic slyšet, svádí to s vychytralostí sobě vlastní na neschopnost zvukaře. A protože je hercem a režisérem  Nového divadla v Torontu, nutí své kamarády z kapely, aby navštěvovali jeho divadelní představení,  a zvyšuje tak jejich nechuť ke kultuře.

V repertoáru má česká kapela pochopitelně trampské písničky, dále hudbu country a western, a protože hraji i na zábavách, tak také polky, valčíky, tanga a dokonce i swingové šlágry 30. let. Kromě vystoupení v domovském Torontu zajíždí hrát  i do Chicaga, Ottawy, Kitcheneru a Clevelandu.  Na silvestra pravidelně hraji na Masaryktownu a zlatým hřebem sezóny je pro     ni Zlatokopecký bál. A pochopitelně vystupje i na různých „donations party“, neboli sdobročinných večírcích, jejichž výtěžek  je věnován na podporu československé demokracie. I když skupina nese název Česka trampská kapela, a přitom 2,6 procent z nich jsou roduvěrní Slováci, nehádají se ani o pomlčku, ani o znak. Maximálně tak o počet vypitých piv. A při slovenské polce zpívají všichni s chutí My jsme chlapci od Zvolena… Prostě kapela je dobrá parta, která od svého vzniku hraje k radosti své i radosti svého publika, a všichni doufají, že ještě hodně dalších let hrát bude. A skutečnost, že všichni členové kapely jsou zaměstnani a muziku dělají ve svém volném čase, a v případě delších zájezdů si vybírají dovolenou, snad není třeba zdůrazňovat. Ono to na Západě jinak nechodí.  No a na závěr své navštívenky Česká trampská kapela z Toronta pozdravuje všechny čtenáře Rodokapsu. Za vydatné pomoci Pavla Krále sepsal -di- pro pražský Rodokaps.

Pozn. redakce: je krásné, že si na svoje kolegy vzpomněl jejich člen i po tolika letech. Ano, byly to hezké časy a paní Jana Fabiánová, zpěvačka tehdejší kapely, jenom potvrzuje, že v kolektivu vládla krásná atmosféra, pěkné gentlmanské vztahy a že s partou muzikantů zpívala velice ráda. A na adresu autora vzpomínky na Wimpyho život dodala, že Karolko (Repper) je opravdu dobrý člověk…

Modlitba za Pavla "Wimpyho" Nebeského (Greenhorns (Zelenáči)

Když jsem se před holkama nosit brejle styděl
tak jsem je nenosil a holt jsem hovňajs viděl
a tenkrát čas zaved' mý trampský stezky
ke klukovi co měl ten samej problém
 jezdil s partou "Sovy". 

Tak jsme se potkávali, party různých lidí
a měli přezdívky "Wimpy", "Santer", "Pidi"
o sobotách jsme brali "lepším zítřkům" roha
a jeli na čundr, kterej bejval jak noha.

Už tenkrát, když se do tmy rozléhalo po lese
že i nás třeba osud do Afriky zanese
měl jsem při tom zpívání trochu pocit viny
říkal jsem si, cože to zpívám za kraviny?


Těžko se přelézalo hledat někde azyl
a já, posera, bych se už od Chuchle plazil
pak čas trh' oponou, jak dělává to ze špásu
někdo psal z Toronta, z Denveru, nebo z Texasu

R: A tak teď pozvedám na vaši počest sklenku
 těch, co jsem od nás znal a pak zůstali venku
a přiznám, že se za tu malověrnost stydím
myslel jsem, že vás nikdy víc už neuvidím

Je dobře, že si člověk nevykládá karty
ten Wimpy byl duší týhle sovácký party
a rád hrál s osudem za nocí vabank partii
když chodil s kytarou přes oblouk mostu u Skryjí

Náš osud mlhavý je jak vzdálené pohoří
jednou spad' strom těsně za něho cestou v Oupoři
tenkrát mu osud ale ještě dával šanci
jen urval popruhy na jeho trampským ranci

Jak už jsem říkal, že čas někdy vezme za kliku
jukaly na mě často pohlednice z kastlíku
každej z nich svítil jako tříbuřtová baterka
s adresou Toronto, podpis Wimpy a Veverka

Já tenkrát nevěděl, že čas má i tvář klaunů
že s nima jednou zasednu v Masaryktownu
a až v nás pivo bude čvachtat jako v bečce
ještě si ,dáme tu o "malý Japonečce"

R: A tak teď pozvedám...

Naposled jsem s ním hledal poztrácený mládí
tam v lesích u Podmokel, kde to máme rádi
Ještě jsme omrkli, jak nad Zbirohem svítá
a nikdo z nás nevěděl, že osud už sčítá

Věřím, že i v nebi jsou mlžný stezky traperů
a ty dáš hravě do kupy trampskej band andělů
pak v nebi nemůže bejt na žádnej pád nehezky
a ty v něm jistě seš, vždyť byl jsi vždycky Nebeský

R: A tak teď pozvedám na tvoji počest sklenku
že zdolals Chilcoot lehce jako podprsenku
no a my toulaví to přece dobře víme
jednou se potkáme a palce zalomíme!

Vyšlo 28.dubna 2016 v torontskem Novém domově. Zveřejněno se souhlasem redakce Nového domova.

bottom of page