DOMOV TRAMPŮ

Australští kamarádi, kteří se vrátili roku 1978 z 1. Celosvětového potlachu na Yukonu, přinesli vzkaz od pořádajících kamarádů, že máme-li zájem, můžeme připravit a pořádat další celosvětový potlach. Byl to vzkaz nečekaný. Na slezině jsme se dohodli, že to zvládnem a odepsali jsme Wimpymu, že děkujem za čest, pokračovat v jeho velkolepé myšlence, sejít se jednou za 5 let na některém z kontinentů.

Sestavili jsme potlachový výbor, zvaný "Politbyro" a začali věnovat naše dovolené k hledání vhodného místa. Našli jsme několik pěkných míst.

V roku 1980 jsme si v Melbourne pronajali Sokolský dům a zorganizovali trampský večer, pod názvem "Setkání po letech", alias "Trampi proti Paďourům". Kapela, která nám hrála, se z "Vrabčáků" proměnila v "El Condors", busta Tyrše v Bufallo Billa a stěny sálu zdobily plakáty různých padouchů, falešných hráčů, drsných mužů, kteréž bujná fantazie našeho, múzama posedlého kamaráda Popa, vytvořila! Nebyla to jen obyčejná krajanská tancovačka, ale večer s programem a s jelením gulášem. V programu nám pomohli výborní zpěváci a kytaristé, kamarádi Mikin, Květa, Sam Kolmes a Marie, kteří přijeli ze Sydney. Z Melbourne jsme sestavili několik dvojic a sborů. Sokolský sál praskal ve švech. Akce se zdařila na jedničku a my jsme získali finance na pořádání celosvětového potlachu a dokonce nám zbyly peníze na přípěvek pro letní tábor československých dětí v okolí Melbourne.

Udělali jsme si návrhy na pozvánky, sami si je vytiskli, Mikin vyrobil a odlil pamětní odznaky a Vojta s Godym nechali udělat raznici s potlachovým emblémem a vyrazili měděné upomínkové odznaky. Kruh ochotných a pracovníků se časem zmenšil na pár lidí. Rozeslali jsme pozvánky a odepsali na dotazy a dopisy, telefonovali informace a snažili se, aby každý tramp ve světě se o potlachu dozvěděl. 

Kamarád Bogan ze Sydney, ne Bogan ze Švýcarska - (ten přijel též) souhlasil s uspořádáním potlachu na jeho velké farmě ve Sněžných Horách. Není to farma v daném slova smyslu, nýbrž je to typická divoká bush, s nádhernou Sněžnou řekou, kaňóny, místy obklopené neprostupnou buší. Protože většině kamarádů vyhovoval termín potlachu v době vánočních a australských letních dovolených, byla to pro nás neskonalá výhoda, uspořádat potlach na soukromém pozemku.

 
V době zákazu ohňů tenkráte stačilo jen zažádat o povolení k rozdělání ohně na nejbližšíhasičské stanici, (což majitel farmy, Bogan, učinil). Další výhoda byla, že jsme mohli dát spojku do nejbližší hospody, která dala popis cesty těm, co měli pozvánku. Proto na potlachu nebyli čumilové, zástupci krajanských spolků a další alegorické vozy, i přesto, že došlo bez souhlasu pořadatelů, ke zveřejnění termínu a místa konání celosvěťáku v krajanském tisku a rádiu. Tenkráte jsme si řekli, že méně znamená někdy více!

V době vánoc 1982, kdy jsme měli potlach zcela připravený, začalo se slétávat trampstvo z celého světa do Melbourne a Sydney. Rozebírali jsme si je každý podle svých možností a vyjížděli z města směrem k potlachovišti. Uspořádali jsme velikého Silvestra v údolí Ravine, kde Zkumavka s jeho partou z Baselu složili píseň, kterou si trampstvo vášnivě prozpěvovalo na 2. Celosvětovém potlachu.

Zde výňatek:

"Sedím tam dole u řeky, 
čekám na klokaní bifteky,
nevím jak se ta drůbež polyká,
tak sedím po krk ve vodě a chlastám pěníka (pivo).
Jedu na potlatch do Austrálie, 
čekám že mě Gody opije, 
krví australské země- (červené víno, které všem moc chutnalo)
a tu mám strašně rád, je to teda tutový, 
budem se vožírat" ...atd.

Ještě jsme projezdili pár míst v krásných Sněžných horách a pak spěchali na místo potlachu, asi 45 km za Dalgety na Boganovu farmu, zv."Unreachable". Pod kopcem, kousek od Sněžné řeky, na písčité půdě, poblíž skal, jsme postavili totém a připravili stožár na naši vlajku. Postavit hranici nebyl problém. Bohužel dřevo bylo plné velkých, ale neškodných pavouků, tzv."dřeváků", tak jsme moc pomoci se dřevem neměli. Z legrace jsme rozdávali "prášek proti hadům" na obsypání kolem stanů a hrobečků, byla to jen mouka, ale pomohlo to uklidnit některé zahraniční trampky. 

Před potlachem jsme sehnali originál policejní uniformu, kterou jsme použili k různým legracím, jako kontrole pasu, vybírání "pokut" (chlastu) při soutěžích za rušení pořádku, zatýkání podezřelých, a pod.