top of page
POTLACH NA BUSH RIVER CANADA 2005
 -Šolim-
-Tramping-

a - Bush River Canada
b - Siesta po guláši - Fony, Pavla, Dlouhej Jirka, Pepík, Eva, Julek, Irenka
c - Oheň zapalovali - Čudla z ostrova, Lopatík, Mařenka z Calgary a Laco z  Edmontonu       d - Zdeněk Basa, Lenka Saperka a Fony
e - Potlachové místo na Bush River
f -  Lopatík nadělal kremrole
g - Dlouhej Jirka a Lenka Saperka
h - Zdeněk Basa, Pepík, Tom, Dlouhej Jirka, Lopatík, dole - Reďák, Škrk a  Fony         

 Ahoj!

21. května 2005 uspořádaly STO Vancouver tradiční potlach, tentokráte na Bush River. Jelikož naše potlachové místo na Squamish je stále známější široké veřejnosti a neustále navštěvované nejrůznějšími turisty, zákonitě se začaly hromadit špatné zkušenosti s tímto faktem převážně související.

A tak jsme po různých rozčarováních dospěli k názoru o nutnosti změny, ke které mohlo víceméně dojít jedině změnou potlachoveho místa. Souhlasím s tím, že toto řešení je naprosto nutné, stejně tak, jako většina členů STO, která svůj postoj potvrdila hlasováním.

Vím, že opustit staré místo pro nové nemusí být pro každého stejné a někteří z nás se budou se Squamish loučit s určitou dávkou nostalgie. Osobně tam jezdím už od 69-tého roku a není to pro mě lehké, opustit místo, kam jsem jezdil tolik let. Současně si také musíme přiznat, že pro některé trampy je vzdálenost Vancouver - Squamish velkým pohodlím, který je problém vyměnit za hodiny cestování. Ale na druhé straně se nabízí Bush River, kouzelné místo se vším, co si jen člověk může přát. Ideální pro naše trampská setkání!

Většina z Vás Bush River zná z konání 5. Celosvětového potlachu a tak se mnou budete určitě souhlasit, že se tam stojí za to vypravit. A to, že si ke dni konání potlachu člověk díky vzdálenosti přidá nějaký ten den navíc, vidím spíše jako plus a příležitost trávit více času s kamarády.

My jsme si to tam tentokráte opravdu užili. Sešlo se nás tam sice méně, než obvykle, ale bylo to príma, protože jsme se všichni navzájem znali a já zase konečně po dlouhé době konání našich potlachů zažíval pocit trampské pospolitosti, nadšení, pohody a kamarádství. Bohužel na Squamish jsem se poslední dobou většinou potýkal s opakem. Naposledy jsme tam s Evinkou vyslechli nějaké debaty a hodnocení trampů od spolku českých lidí, kteří vedle nás stanovali a to se moc nelišilo od komentáře návštěvníků ZOO, stojícími před klecí se stádem nějakých exotických zvířat. Vrcholem bylo, když se jejich debatování rozšířilo do otázek, kdo vlastně jsme. 

Ale zpátky na Bush River...Jak už jsem se zmínil, potlach se vydařil, počasí nám přálo, písničky a kytary se rozléhaly údolím, stejně jako vůně guláše a pro romantiky tu byly navíc nádherné scenérie přírody s loukami plných kytek, křišťálová voda v řece, hory s vrcholky pokrytými sněhem a nad tím vším slunce, které nás hřálo svými paprsky...no prostě, trampskej ráj. 
A do toho se přece stojí za to vracet!

                                                                                       A tak ahoj na tom příštím!          
                                                                                                                                                    Šolim
bottom of page